Vše jsem četla, klidně pište dotazy. Hledání na stránce: ctrl. F

Gulliverovy cesty

11. srpna 2007 v 18:02 | Poppaea |  Čtenářský deník
Swift, Jonathan
Obsah: Anglický kapitán Lemuel Gulliver, vyučený ranhojičem, cestuje na obchodních lodí a snaží se získat peníze pro svou ženu a děti.
Kniha první: Cesta do Liliputu: Loď s cestovatelem ztroskotala v bouři a jediný, kdo se zachránil, byl Gulliver. Probudil se svázaný na pláži a byl odvlečen maličkými mužíčky ke králi. Postupně se naučil jejich řeč a poznal jejich zvyky. Jeho věznitelé mu nakonec dali částečnou svobodu, krmili ho a povídali si s nim. Gulliver musel nakonec uprchnout domů kvůli intrikám na liliputském dvoře (byl odsouzen k vydloubnutí očí). Swift popisuje zábavu na tamějším dvoře a vlastně se tím vysmívá té na dvoře v Anglii. Liliputi jsou rozděleni do dvou stran podle toho, na které straně rozbíjejí vajíčka. Je to naprosto malicherná roztržka a v poznámkách ke knize je v ní viděn spor mezi liberály a konzervativci. Hlavním a jediným nepřítelem Liliputu (Anglie) je ostrov Blefuskus (Francie)- to je narážka na dlouhodobou válku mezi dvěma zeměmi.
Kniha druhá: Cesta do Brobdingnagu: Při zastávce lodě na ostrově pro vodu posádka omylem zanechala na pláži Gullivera. Vůbec neměl tušení, kde se nachází. Opět ho zajali podivní lidé, tentokrát o mnoho větší než on. Sedlák, který ho našel, ho ukazoval jako raritu za peníze po celé zemi obrů Brobdingnagu, až se dostal ke královně. Ta si Gullivera koupila a bavila s ním celý dvůr. Nakonec kapitána odnesl obří orel, pustil ho do moře a tam ho zachránili Angličané. I zde se Swift vysmívá státu, jeho dluhům a špatným vztahům s Holandskem.
Kniha třetí: Cesta do Laputy, Balnibarbi, Luggnaggu, Glubbdubdribu a Japonska: Gullierovu loď přepadli piráti a vysadili ho do člunu s trochou jídla. Podařilo se mu najít pevnou zem a za pár dnů i civilizaci. Lidé zde byli sice normální velikosti, ale bydleli na obrovském diamantovém vznášejícím se ostrově. Přijali ho mezi sebe, ale všichni se na něj dívali jako na méněcenného a hloupého. Město bylo totiž plné zahloubaných učenců. Ti si podmanili svou chytrostí ostrov v moři, který obývali obyčejní lidé. Diamantový ostrov s učenci je satira na tehdejší roztržité vědce a politiky, zároveň představuje Anglii, která utlačuje irsko (obyčejný ostrov v moři).
Kniha čtvrtá: Cesta do země Hvajninimů: Gulliverovi se na lodi vzbouřili najatí námořníci a vyhodili ho na neznámý ostrov. Zde se kapitán setkal s obyvateli země. Byli to moudří a ušlechtilí koně, kteří dokázali mluvit. Vzali Gullivera k sobě domů, ale dívali se na něj s velkým odporem. Až později, když se naučil jejich řeči, poznal proč. Kromě koňů, kteří jediní měli rozum, a kromě jiných obvyklých zvířat, zde žili i Jahuové. Sloužili koňům, vypadali jako nějaké poloopice, chovali se odporně a Gulliver jim byl hodně podobný. Kapitán si získal náklonnost jednoho z koňů Hvajninimů a vyprávěl mu o své vlasti, ale koně mu vůbec nerozuměli. Neznali totiž žádné pojmy jako zlo, závist, lakomství... Cestovatel žil v zemi asi tři roky a za tu dobu se z něj stal naprosto dobrotivý člověk. Začal opovrhovat Jahuy, a tak vlastně i všemi lidmi na světě. Po nějaké době Hvaninimové na svém sněmu rozhodli, že divný Jahu musí pryč, aby se ostatní jeho druhové nespikli proti Hvaininimům. Kapitán Gulliver si chtěl najít opuštěný ostrov a už nikdy nespatřit lidi. Nakonec ho na svou loď přivlekl portugalský kapitán a odvezl ho domů. Gulliver už nikdy nemohl cítit ten lidský zápach, stýkat se s lidmi a nebo jen tak sedět u stolu se svou ženou.
Celá čtvrtá kniha je poměrně silná kritika lidské společnosti. Gulliver nachází mnoho shodných vlastnosti mezi lidmi a nechutnými Jahuy. Jeho koňský pán kolikrát nemůže uvěřit, že člověk, který je kupodivu obdařen trochou rozumu, jej takto zneužívá jen k špatnostem. Nedokáže si představit tak zkaženou zemi, soudní systém, lidské vztahy, podvody ve vládě a neustálou přetvářku.
Vlastní názor: Velice mě bavilo číst tuto knihu. I když nemám přesný přehled o této době v Anglii a jinde ve světě, pochopila jsem většinu narážek zvlášť ve čtvrté knize, která nekritizuje určité příhody v historii, ale obecné poměry ve feudálním státě. Navíc jsou na konci knihy dobré poznámky, kde je každá alegorie zdůvodněna. Zároveň je to pěkné realistické vyprávění hlavně díky propracovaným detailům, které navozují dojem, že jde o skutečný příběh. Ze závěru překladatele vyplívá, že Swift chtěl touto knihou společnost potýrat.
O díle: Děj se odehrává na přelomu 17. a 18. století. Gullivera pokaždé shoda náhod stáhne do dobrodružství, která ve své knize popisuje (fantastický cestopis). Zároveň spisovatel pomocí různých narážek kritizuje poměry ve feudální Anglii a její postoj k Irsku (satira). Celé dílo je jedna velká alegorie, protože skrytě vyjadřuje myšlenky a názory spisovatele. Anglický alegoricko-satirický utopický román z roku 1726.
Bibliografické údaje: vydalo nakladatelství Odeon, Praha 1968, z anglického originálu Gulliver's travels (1726) přeložil Aloys Skoumal
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 rigmarole rigmarole | Web | 21. června 2015 v 1:47 | Reagovat

pujcky pres telefon od 18let :D

2 talya talya | Web | 27. září 2016 v 16:59 | Reagovat

pujcka v hotovosti domu :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama