Vše jsem četla, klidně pište dotazy. Hledání na stránce: ctrl. F

Quo vadis

11. srpna 2007 v 23:41 | Poppaea |  Čtenářský deník
Sienkiewicz, Henryk
Obsah: Děj se odehrává v Římě, ve středu starověkého světa na počátku letopočtu. Mladík Vinicius se vrátil po dlouhé době v armádě zpět do města a zamiloval se do barbarky Lygie. Ještě když byla malá, byla vybrána jako rukojmí. Její otec však zahynul a ona zůstala v Římě na vychování v Aulově domě. Vinicius se se svými city svěřil svému strýci Petroniovi, který měl jako arbiter elegantiae velký vliv na caesara Nera. Vymysleli plán, kdy Lygie měla být navrácena majiteli, tedy Nerovi, a z jeho paláce se přestěhovat k Viniciovi. Dívka však byla při převozu unesena a Vinicius ji začal zoufale hledat. Při svém pátrání zjistil, že Lygie byla křesťanka a její druzi ji pomohli utéct před jistým zneuctěním v jeho domě. Tyto fakta ho poděsili, protože křesťané byli nepřátelé státu: neuznávali caesara ani úřady a odmítali sloužit v armádě. Ale hlavně si křesťanská panna raději vybrala vyhnanství před pohodlím v jeho vile. Když ji konečně objevil, pokusil se ji opět unést, ale Lygiin ochránce Ursus tomu zabránil. Jen díky včasnému dívčinu zvolání Vinicius přežil. Mladík ji začal postupně zbožňovat jako něco nedotknutelného. Seznámil se s jejich vírou, a i když ho přítel Petronius zrazoval od cesty odříkání, byl ochoten se stát křesťanem pro získání milované. Lygie mu lásku oplácela, dokonce jim požehnali i Petr a Pavel. Jejich štěstí překazil obrovský požár Říma. Aby se zamezilo reptání lidí, kterým shořeli domovy, bylo potřeba na někoho svést vinnu. Křesťané byli lidem již tak nenáviděni, a tak se přímo nabízeli. Následovalo rozsáhlé zatýkání a zabíjení, kterému se Lygie nedokázala vyhnout. V aréně měla být roztrhána býkem, ale silný Ursus ji opět zachránil a císař jim dal milost. Spolu s Viniciem odjeli daleko od města. Petronius ztratil svůj vliv, ale konečně našel opravdovou lásku. Tušil však, že se blíží konec, a sám si nechal podřezat žíli. Quo vadis, domine? Tuto otázku položil Bůh Petrovi v jeho zjevení, když prchal z Říma před popravami. Poté se obrátil a byl (stejně jako Pavel) zabit.
Citace: "A pamatuj vždy, že mramor, byť sebevzácnější, není sám o sobě ničím a že skutečnou hodnotu dostává teprve tenkrát, jakmile ho sochařova ruka promění ve veledílo. Buď takovým sochařem i ty, carissime! Milovat, to ještě nestačí, člověk musí umět milovat a musí umět lásce naučit. Vždyť rozkoš pociťuje i plebs, ba dokonce i zvířata, ale skutečný člověk se od nich liší právě tím, že tu rozkoš mění v jakési ušlechtilé umění a kochaje se jí, ví o tom, uvědomuje si v mysli celou její božskou cenu a ukájí tak nejen tělo, nýbrž i duši." (kapitola 15, dopis od Petronia)
Vlastní názor: Kniha vypráví velice zajímavý příběh o dvou rozdílných světech. Autor na jedné straně realisticky popisuje prostředí, ale na straně druhé naprosto zkresluje fakta. Křesťanství je vyzdvihováno a naopak císař je zobrazen jako nejhorší zlo. Je škoda, že události tak poutavě vylíčené, jako např. požár a svalení viny na křesťany, se s největší pravděpodobností odehráli úplně jinak. Velice užitečné jsou vysvětlivky na konci knihy.
O díle: Historický román z roku 1896, který proslavil svého autora po celém světě.
Bibliografické údaje: vydalo nakladatelství Vyšehrad, Praha 1986, z polského originálu Quo vadis (nakladatelství Państwowy Instytut Wydawniczy, Warszawa 1954) přeložil Erich Sojka, doslov napsal Karel Krejčí, počet stran 656
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Avilan Avilan | Web | 26. dubna 2011 v 8:57 | Reagovat

Moc dobře napsané. QV jsem před dvěma dny dočetla a musím říct, že se mi do čtení vůbec nechtělo, ale nakonec mě kniha velice upoutala.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama