Vše jsem četla, klidně pište dotazy. Hledání na stránce: ctrl. F

Židovka z Toleda

11. srpna 2007 v 23:34 | Poppaea |  Čtenářský deník
Feuchtwanger, Lion
Obsah: Příběh se odehrává ve 12. století na pyrenejském poloostrově, kde se střetla křesťanská království Kastilie a Aragonie s velkou muslimskou říší. Muslimská kultura byla na mnohem vyšší úrovni, a proto byl kastilský král Alfonso po prohrané bitvě donucen podepsat dlouholeté příměří. Bylo to naprosto proti jeho vznětlivé povaze, ale hospodářství země bylo opravdu špatné. Pomoc mu nabídl muslimský obchodník Jehuda Ibn Ezra, který byl ve skutečnosti židem a jako králův escrivano začal řídit finance v zemi.
Alfonso neměl Jehudu vůbec v lásce, protože mu pořád bránil ve válce a on se přitom chtěl tak moc zapojit do války s muslimy. Zato Jehudovu dceru donu Raquel si úplně zamiloval. Nechal pro ni zrekonstruovat zámeček Galianu. Raquel byla velice odlišná než král, byla klidná, mírná a moudrá, ale přesto se do krále také zamilovala. Žili spolu v Galianě.
Kastilii dokonce hrozila válka i se sousední Aragonií kvůli sporným územím, ale naštěstí aragonský král zemřel a jeho syn Pedro Alfonsa zbožňoval. Alfonsova žena Leonor se snažila o zasnoubení jedné ze svých dcer s Pedrem, ale král se upnul na syna, kterého mu porodila Raquel. Jako dík Bohu za jeho narození vyhlásil válku muslimským zemím, čímž porušil příměří a byl naprosto poražen. Když se po bitvě vrátil zpět do Toleda, zjistil že je lidmi nenáviděná Raquel mrtvá i se svým otcem. Měla v tom prsty Leonor. Alfonsova syna schoval Jehuda na neznámé místo, křesťané mu sice vzali syna Alazara, ale vnuka už jim nenechal. Zničený Alfonso byl opět donucen podepsat příměří a začít s od znova s obnovou země.
Citace: "A po třicet dnů ve všech židovských obcích poloostrova i v židovských obcích Provence a Francie odříkávali tuto modlitbu na paměť dona Jehudy ibn Ezry, Našeho pána a učitele, a doni Raquel.
A kde se na tržištích a ve výčepech Kastilie shromažďovalo více lidí, zpívali joglares, potulní zpěváci, balady o králi Alfonsovi a jeho horoucí, osudové lásce k židovce Fermose. Hluboho do lidu pronikly tyto písně a ve dnech všedních i svátečních, při práci i při jídle i do spánku zněly po Kastilii tyto verše:
Krále láska zaslepila,
Zahleděl se do židovky,
Které říkali Fermosa.
Nazývali ji Fermosa,
"Krasavice", plným právem.
Pro fermosu zapomněl král
Na svou královnu"
(třetí část, kapitola sedmá)
Vlastní názor: Kniha velice realisticky ukazuje tehdejší poměry a střet tří neslučitelných náboženství. Zajímavé jsou uvedené historické souvislosti a vysvětlivky, ale vyprávěn se tím někdy stává zdlouhavým.
O díle: Historický román založený na skutečných faktech z roku 1955. Příběh se opírá o vyprávění středověkých kronikářů a pěvců.
Bibliografické údaje: vydalo nakladatelství Svoboda, Praha 1969, z německého originálu Die Jüdin von Toledo (vydané nakladatelstvím Aufbau-Verlag, Berlín 1956) přeložil a předmluvu napsal Valter Feldstein, počet stran 460
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama