Vše jsem četla, klidně pište dotazy. Hledání na stránce: ctrl. F

Epos o Gilgamešovi

18. září 2007 v 20:21 | Poppaea |  Čtenářský deník
Obsah: //<![CDATA[ //]]> Gilgameš, ze dvou třetin bůh a z jedné člověk, nutil obyvatele města Uruk k těžké práci na stavbě hradeb. Tyranizovaní lidé volali k bohům a ti je vyslyšeli, z hlíny postavili divokého člověka Enkidua a seslali ho na zem. Přišla za ním nevěstka Šamchata, která z něj udělala pravého člověka a poté ho odvedla do města Uruk. Gilgameš se brzy s Enkiduem setkal na tržišti a utkali se spolu v boji. Na konci spolu uzavřeli přátelství. Vydali se spolu na cestu do cedrového lesa, kde vládla šelma Chuvava a přemohli ji. Dva přátelé spolu konali mnoho hrdinských skutků. Bohyně Ištar vyzvala Gilgameše, aby se stal jejím manželem, ale on ji odmítl. Za to na něho poslala nebeského býka, ale jemu se podařilo ho zabít. To rozzlobilo ostatní bohy a seslali proto na Enkidua kletbu, která ho zabila. Gilgameš se po jeho smrti velmi trápil, když poznal, že takhle také jednou skončí. Utekl z města do divočiny a pátral po nesmrtelnosti. Nakonec se dostal až k převozníkovi Sursunabovi, který jej zavedl na místo, kdo na dně oceánu rostla zázračná rostlina. Bohužel mu ji ale sežral had. Gilgameš se tedy spokojil s tím, že on sám umře, ale chtěl, aby jeho jméno bylo nesmrtelné. Dostavil proto hradby města Uruk. Do eposu je také vložen zajímavý příběh o potopě světa, který se stal inspirací pro další literatury.
Citace:
"Kruté smrti se nevyhneš!
Což navěky stavíme dům? Což navěky pečetíme?
Což navěky bratří se o podíl dělí?
Což navěky trvá v zemi hněv?
Což navěky zvedá se řeka a záplavu přináší?"
(tabulka desátá, asyrská verze)
Vlastní názor: Děj je zajímavý, i když byl napsán před tolika lety, protože se neznámý autor zabývá tématy a otázkami, které řeší lidstvo dodnes (věrné přátelství a nesmrtelnost). V eposu bohužel chybí mnoho řádků a příběh je poskládaný z různých částečně dochovaných tabulek, proto je děj v některých částech dost nejasný.
O díle: Básně Nářek nad zkázou města Uruk a ústně předávané hrdinské zpěvy se staly předlohou pro sumerský Epos o Gilgamešovi. Ten byl sepsán se vznikem klínového písma na dvanáct hliněných desek přibližně v období 2000 př. n. l.. Velice ovlivnil řeckou a hebrejskou kulturu a vyprávění o potopě je převzato v Bibli.
Bibliografické údaje: vydala Mladá fronta v edici Klasická knihovna, Praha 1997, z asyrsko-babylonských tabulek (vydáno R. C. Thompsonem The Epic of Gilgamesh, Boston 1934) a ze sumerských epických básní (vydáno S. N. Kramerem) přeložil Lubor Matouš, počet stran 152
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama