Vše jsem četla, klidně pište dotazy. Hledání na stránce: ctrl. F

Satirikon

19. září 2007 v 11:11 | Poppaea |  Čtenářský deník
Petronius
Obsah: Vypravěč Enkolpius a jeho přítel Askyltos spolu zažívají různá dobrodružství v jižní Itálii. Velkou část knihy zabírají Enkolpiusovy problémy s erekcí a zoufalá snaha s tím něco udělat. Měli společného miláčka, šestnáctiletého Gitóna, o kterého se neustále hádali a rozcházeli se spolu a zase se dávali dohromady. Kamarádi se dostali na hostinu zbohatlého propuštěnce Trimalchiona a jeho ženy Fortunáty. Ten se snažil ohromit své hosty svým majetkem i moudrostí, ale v mnoha momentech se projevoval spíše jako mudrující hlupák. Ke konci hostiny se Trimalchion rozhodl předstírat svůj pohřeb. Krátce poté raději oba kamarádí znechuceně odešli.
Citace: "Nebylo nám dopřáno dlouho se obdivovat tak pěkně připraveným překvapením, neboť najednou se ozval hluk ze stropu a celá jídelna se otřásla. Vyskočil jsem v hrozné obavě, že stropem sleze nějaký kejklíř, a rovněž ostatní hosté udiveně zdvihli hlavy čekajíce, jaká divná zvěst přijde u nebe. A hle, z rozsunutých desek stropu se snášela veliká obruč, stažená jistě z velikého sudu, na níž kolem dokola visely zlaté věnce a alabastrové nádobky s voňavkou Když nás vybízeli, abychom si vzali ty výslužky, pohlédl jsem na stůl a uviděl nové překvapení.
Tam již stál tác s několika koláči, střed jeho pak zaujímala socha Priapova, výrobek cukrářův, a po obvyklém způsobu držela v hodně široké zástěře rozmanité ovoce a hrozny. Honem jsme sáhli po té nádheře, a pojednou jsme se s otevřenými ústy zahleděli na nový div: ze všech koláčů a jablek při sebemenším dotyku vytryskl šafrán, a až do tváří nám stříkala ta protivná šťáva. " (Hostina u Trimalchiona, 60)
Vlastní názor: Zřejmě původně velice rozsáhlý román se dochoval jen ve zlomcích, ale kniha se vlastně skládá z jednotlivých příhod, a proto se děj dá vysledovat i tak. Příběhy jsou vtipné, často s nádechem erotiky.
O díle: Satirický román z 1. stol. n. l. kritizuje tehdejší mravy a poměry ve společnosti. Trimalchión se snažil napodobovat chování vyšších vrstev, i když on sám měl stále způsoby otroka. Jeho hosté mu podlézali lichotivými řečičkami, jen aby ho potěšili a byli znovu pozváni.
Bibliografické údaje: vydala Euromedia Group - Ikar v edici Antika, Praha 2000, z latinského originálu Saturae přeložil a vysvětlivkami opatřil Karel Hrdina, počet stran 224
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama