Vše jsem četla, klidně pište dotazy. Hledání na stránce: ctrl. F

Není římského lidu

12. října 2007 v 16:28 | Poppaea |  Čtenářský deník
Loukotková, Jarmila
Obsah: Děj se odehrává ve starověkém Římě za vlády císaře Nera (54-68 n. l.). Vše začíná smrtí Claudia, kterého otráví jeho manželka Agrippina, aby tak pomohla svému potomkovi z předchozího manželství na trůn. I když měl mrtví císař svého vlastního syna zakřiklého Britanika, Nero se stal jako jeho adoptovaný dědic novým císařem. Jednou z hlavních postav je dvorní básník a Nerův oblíbenec Petronius Arbiter, poradce ve věcích vkusu a umění. Pravidelně dochází ke dvoru, baví společnost a radí panovníkovi.
Nero byl při nástupu na trůn velice mladý a prakticky za něj vládla jeho matka spolu s vychovatelem Aeneem Senekou a vůdcem pretoriánů Burrem. Sám se věnoval věcem, které ho bavily. Rád řídil koňská spřežení, zpíval, básnil a výrazně se zajímal o ženy. To se přestalo Agrippině zamlouvat, protože její syn se měl věnovat vzdělání a učit se vládnout. Vše se vyhrotilo, když se Nero zamiloval do propuštěnkyně Akté a jeho matka mu jasně naznačila, že je tu ještě právoplatný dědic Britanikus, který by byl jistě rád, kdyby mu někdo na trůn pomohl. V tu chvíli se Nero odhodlal ke svému prvnímu většímu rozhodnutí proti matce a svého nevlastního bratra otrávil. Agrippina se stáhla do ústraní a Nero začal vládnout sám, pořádal velkolepé večírky a obklopoval se přáteli. Přes jednoho z nich (Othona) se dozvěděl o nejkrásnější ženě ve městě, o římské Venuši, pozval ji k sobě, rozvedl ji a už si ji nechal. Na naléhání této vypočítavé ženy nechal později zabít svou matku i ženu Oktavii (dcera Claudia).
Nero byl megaloman a brzy utratil obrovskou část státního pokladu. Financoval nákladné projekty a živil chudinu města. Lid ho zpočátku miloval, ale když se jeden rok urodilo málo obilí a přišel hlad, brzy ho lůza opustila. Dalším důvodem byla jeho výstřednost. Vystupoval v divadle a v cirku při závodech jezdil jako vozataj, což se na císaře prostě nehodilo. Lid si z něj nejprve dělal legraci, ale později se za něj začali stydět a přestali si ho vážit. Senát ztrácel postupně svůj význam a tak i patriciové začali reptat proti svému vládci. Dalším důvodem byl veliký požár Říma, ze kterého byl Nero podezírán. Po Senekově smrti zůstal císař obklopen jen pochlebovači a příživníky, Řím se mu znechutil a celý rok jezdil po řeckých pěveckých soutěžích.
Roku 66 bylo odhaleno spiknutí proti Nerovi. Vůdcem byl Pison a vše se prozradilo jen jeden den před vykonáním atentátu. Následovalo rozsáhlé vyslýchání a popravy i mnoha nevinných lidí, kteří byli udáni svými známými na mučidlech. Jednou z obětí se stal i Petronius. Po této události již císař nikomu nevěřil a ani nikdo nevěřil jemu, provincie se vzbouřily a Nero musel uprchnout a spáchat sebevraždu. (Kniha končí už smrtí Petronia.)
Citace: "Jeť málo lidí schopno přítele, jenž kvete štěstím,bez závisti ctít. Jed nepřízně jim sedá na srdce a břímě choroby jim zdvojuje. Jeť každý tížen svými bolestmi a trpí, zří-li štěstí u jiných.To věda - lidských styků zrcadlo znám dobře! - stínů pouhým přeludem bych nazval velkou přízeň, která je mi, jak se zdálo, projevovala."
Vlastní názor: Tato kniha je má nejoblíbenější. Příběh je zasazen do zajímavé doby a je velice realisticky vyprávěn. Autorka využívá opakování některých částí, které ovšem v průběhu vyprávění získali trochu jiný význam či hlubší smysl.
O díle: Historický román z roku 1949.
Bibliografické údaje: vydalo vydavatelství Jota, Brno roku 2003
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikky... Nikky... | Web | 27. října 2007 v 21:27 | Reagovat

ahoj mas taky hezkej a blog a diky:-)))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama