Vše jsem četla, klidně pište dotazy. Hledání na stránce: ctrl. F

Krajina s jednorožcem

3. listopadu 2007 v 15:05 | Poppaea |  Čtenářský deník
Nováková, Luisa
Obsah: Krutou válku s Rozemskem nepřežil Trynský král. Zanechal po sobě dědice trůnu, kterému ani on sám nevěřil. Latydar byl mladý, ale pustil se do obnovy poničené země a postupně si získal úctu svého lidu. Kněžna Terža, která se měla stát podle dohody jeho ženou, se za války schovávala v horách. Nyní přijela se svou družinou, do které po cestě ještě přibrala mladou energickou zemanku Halýšu. Král Latydar si nakonec Teržu nevzal, protože ona se zamilovala do jeho nejlepšího přítele Kieryse. Latydar se na ně nedokázal dlouho zlobit, navíc se zamiloval do Halýši. Přivezl si ji do sídelního města a oženil se sní, i když jí rada kvůli jejímu nízkému původu nepřiznala korunu. Brzy porodila syna.
Halýša byla nemocná, ale nikomu se nepodařilo zjistit, co s ní bylo. Jednoho dne zmizela a pár dní na to i její dítě. Latydar po nich zoufale pátral a byl při tom sám unesen. Dostal se až do sousedního Rozemska, kde mu naštěstí zdejší král pomohl a on se po dlouhé době dostal zpět domů. Jeho žena ani syn se nenašli, o zemi se prozatímně starala správcová Veljana. Kněžna Terža, která neomylně věřila ve schopnosti svého muže Kieryse, se před těsně před svou smrtí králi přiznala, že ho nechala unést a pokusila se zabít jeho dítě, aby se její muž stal králem. Kierys byl totiž u lidu velikou autoritou a dalo se očekávat, že by nastoupil na trůn. Zoufalý Latydar se nevzdával v hledání své ženy a vypravil se do její domoviny. Manželka bratra Halýši ho obvinila, že si za ztrátu ženy může sám. Neprozradila mu, že ji Halýša nechala svého syna na vychování, protože se sama změnila ve vlčici. Na konci Halýša získala zpět svou podobu a vydala se za svým mužem.
Citace: "Bělostná ruka zmizela v záhybu širokého šatu a zas vyklouzla, jako by měsíční srpek zapadl do mraků a opět vyšel. Líbezná tvář se mírně naklonila, soustředěná na úkol, který je třeba splnit. Z hrdla drobné lahvičky kanou kapky a hladina většího poháru se čeří. Ani nejbystřejší smysly nočních tvorů nezachytí pach, nebo ozvuk chuti. Jako by voda kanula.
Plavý pták na cimbuří vykřikl ostrým nepříjemným hlasem. Ozvěna se odrazila od věže k věži, otírá se o hradební zdi. Kněžna ji však snad ani neslyší.
Krásná ruka pozdvihla pohár a s rozmyslem mísí víno, sladké a husté, přetékající kořeněnou chutí, omamné. Šest roků zrálo k dnešní omamnosti, šest roků dozrávalo k vraždě.
Mohutná křídla rozvířila vzduch.
Pozorně mísí kněžna víno. Rychle tepe ptačí srdce.
Konečky perutí narazí do rámu okna, otevřeného vstříc noci." (kniha třetí, kapitola třetí)
Vlastní názor: Děj je opravdu zajímavý a důmyslně propletený. Nechybí zde napětí ani tajemství. Celá kniha je napsána krásným jazykem a přečte se jedním dechem.
O díle: Novogotický román z roku 2006 má v sobě prvky fantaskní i milostné. Kniha by se dala považovat také za historický román, který ovšem vypráví dějiny ve skutečnosti neexistující země a postav.
Bibliografické údaje: vydalo vydavatelství Blok, Třebíč 2006, počet stran 480
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama