Vše jsem četla, klidně pište dotazy. Hledání na stránce: ctrl. F

Báječná léta pod psa

29. prosince 2007 v 12:31 | Poppaea |  Čtenářský deník
Viewegh, Michal
Obsah: Celý příběh se točí kolem Kvida. Jeho matka ho porodila uprostřed divadelního představení. Jeho dětství nebylo zrovna jednoduché. Obě babičky ho tak vykrmily, že z něj vyrostl obtloustlý chlapeček. Uměl bezvadně číst a recitovat již v první třídě, čímž dopomohl svému otci k postupu v kariéře. Tatínek byl totiž velice vzdělaný, ale protože se nijak komunisticky neangažoval, dělal jen podřadné práce. Nakonec se dostal k dobrému místu, ale musel si koupit psa. Tohoto štěněte se jeho žena hrozně bála a nikdy k němu nepřilnula. Výcvik se otci nijak nedařil, ale zato začal jezdit na služební cesty a jeho sebevědomí závratně stoupalo. Dokonce i za volantem, kam se dřív sotva odvážil, se cítil dobře.
Když Kvido vyrostl, podařilo se mu udělat maturitu, ale stále měl problém se svým panictvím. Už od malička se kamarádil s Jaruškou, ovšem vztah s ní byl velice složitý. Ani jeden z nich neměl byt a děvče bylo alergické na všechno, co venku rostlo. Kvidův otec se politicky znemožnil, když se i nadále přátelil s nepohodlným člověkem. Stal se z něj vrátný, začal opět pracovat se dřevem a přestal komunikovat se svou rodinou. Měl nějakou psychickou poruchu, nechtěl mluvit, aby ho režim nějak nepotrestal. Jeho žena přemluvila Kvida, aby si se s Jaruškou vzali a pořídili si dítě. Malý človíček by mohl nemocného otce uzdravit. Jaruška souhlasila a vše se přihodilo podle plánu, akorát na otce to nemělo žádné účinky. Na konci příběhu umřela Kvidova babička, která celou dobu žila s nimi v domku. Byla to vášnivá cestovatelka, ale z jedné ze svých cest se již nevrátila. V epilogu se dozvídáme, že Kvidům mladší bratr Paco se dostal na filosofickou fakultu UK, Kvidův otec se znovu zmohl po pádu komunismu a budoval kariéru a Kvido nakonec vydal svůj román Báječná léta pod psa.
Citace: "Dneska odpoledne jsme se stěhovali. Za okny Drábovky byla spousta cizích lidí. Matka řekla, že oba dva stěhováci musí být zřejmě ožralí, když nesou její postel na tu prosklenou terasu. Otec řekl, že je osočuje zcela neprávem, protože ona terasa bude skutečně naším dočasným domovem. Matka se na chodníku před vilou posadila do proutěného křesla a přibližně hodinu odtud pozorovala vlnky v řece. Potom mně vzala za ruku a řekla otci, že odjíždíme do Prahy. Otec řekl, že si vždycky přál oženit se s holkou do nepohody, ale že si - jak nyní vidí - zřejmě vzal Pyšnou princeznu. Co prý má dělat inženýr Zvára, ptal se otec, který již třetí týden načerno bydlí i se svou snoubenkou v elektrickém transformátoru? Když se setmělo, matka mi řekla, že jí život s mým otcem stále víc připomíná Kanadskou noc." (II. Z Kvidova deníku)
Vlastní názor: Je to zajímavý životní příběh, který se čte jedním dechem. Ukazuje poměry za komunismu, dívá se na toto období s velkou dávkou sarkasmu a nadsázky. Celá popsaná rodinka je velice vtipná a plná zajímavých postav.
O díle: Román z roku 1992 je silně autobiografický. Kromě obyčejného chronologického textu se zde objevují také Kvidovy deníkové zápisky a scény některých situací psané jako drama. Kniha byla také zfilmována pod stejným názvem.
Bibliografické údaje: vydal Československý spisovatel, Praha 1992, počet stran 224
 


Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.