Vše jsem četla, klidně pište dotazy. Hledání na stránce: ctrl. F

Dita Saxová

10. února 2008 v 14:32 | Poppaea |  Čtenářský deník
Lustig, Arnošt
Obsah: Dita Saxová byla židovská dívka, která jako jediná z rodiny přežila koncentrační tábory. Po válce se dostala do internátu v Praze v Lublaňské ulici, kde žila s dalšími děvčaty s podobným osudem. Všechny si velice rozuměly, protože je jejich stejné zážitky silně poznamenaly. Dita byla velice krásná a měla mnoho nápadníků, ale nemohla si mezi nimi vybrat a začít žít normální život. Nakonec se vyspala s D. E., který byl u dívek velice oblíbený. Po noci v hotelu už o ni nejevil větší zájem, ale Dita na něj neustále myslela. Uvažovala také o tom, že odjede s židovskou mládeží pryč jako některé její kamarádky. Nejprve byla proti utíkání, ale nakonec odjela do Švýcarska. Stýskalo se ji po domově, psala dopisy D.E., ale většinou je vůbec neodeslala. Chtěla neustále něco víc, ale nevěděla co. Nedokázala zapomenout na minulost a žít. V horském městečku ve Švýcarsku také skončil její život, když skočila z ledovce.
Citace: "Dita myslela n ostatní děvčata a na jejich maminky, kde asi zahynuly. Která z nich bude chtít mít děti nebo proč ne. Co vlastně čekaly? Uvažovala o své mysli a o svém těle. Jak dalece je může využít pro něco, co zahrnuje vždycky víc než jednu věc? Pokud ne, bude závislá jen na sobě? Nakolik se musím spoléhat sama na sebe a nakolik na muže? Jak dalece smím být vybíravá? Kolik citu si mohu dovolit? Čím se dokážu spokojit? Kolik k tomu potřebuju mít štěstí?
Měla svou teorii štěstí. Představovala si je jako neviditelnou konstelaci, v níž hvězdy obíhají v neurčitých kruzích. Člověk se může dostat náhodou do oběžné dráhy jedné z nich, ale nemůže se jí přidržet trvale. Hvězdy i lidé jsou v neustálém pohybu. Může také zmeškat nebo minout oběžnou dráhu, i když, pokud má trpělivost, není vyloučeno, aby si počkala na další. Záleží na tom, jak a kde člověk žije. " (3. kapitola)
Vlastní názor: Kniha se sice vůbec neodehrává za války, ale přesto v ní postavy neustále vzpomínají, takže si čtenář může udělat dobrý obrázek. Měla jsem pocit, že si postavy rozumí tak dobře, že já vůbec nerozumím jim. Některé pasáže skáčí úplně nesmyslně z tématu na téma pomocí mě neznámých asociací. Děj je poměrně mlhavý a dialogy záhadné.
O díle: Psychologický románu z roku 1963 se zabývá židovskou mládeží po válce, je to jeden z vrcholů autorovy tvorby a byl přeložen do dalších jazyků.
Bibliografické údaje: vydalo nakladatelství Andrej Šťastný, Praha 2002, doslov napsal Zdeněk Urbánek, počet stran 372
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama